DEN OTCŮ


20/06/2016   Hodně kamarádek a známých se mě stále dokola ptá, jak to proboha dělám, že i se třemi malými dětmi se zdám být v pohodě, stíhám, užívám si... Slíbila jsem jim proto, že jeden z mých dalších článků na blogu určitě věnuju vychytávkám při organizaci pětičlenné domácnosti, zvládání ranní rutiny, ódám na hrnce polívkovače, hrnce parní a já nevím jaké ještě...no zkrátka že odtajním svoje "know how".


Ač nevylučuju, že podobný, velmi praktický text někdy v budoucnu vznikne, teď to nechám trochu stranou. Došlo mi totiž, že všechno tohle je jenom detail. Taková ta třešnička na tom mým (čokoládovým) dortu. Tou nejzásadnější vychytávkou při zvládání naší rodiny, spokojeného života a  mojí naprosto pohodové mateřské dovolené, je totiž můj manžel a táta našich třech kluků!







Ten, který se se mnou o veškerou práci (kromě kojení:-) dělí. 

Ten, který mi stále čas od času píše i po skoro 18 letech (ježišmarja to je let!) básničky. 

Ten, který vstává v noci k dětem většinou jako první. 

Ten, kterému můžu bez obav nechat doma všechny tři kluky, neuvařit, nenachystat a odejít ke kadeřnici, na kafe, na procházku, prostě kamkoli, a on mi nebude volat, co kde najde, co má dělat a v kolik přesně se vrátím. Vyšoupne mě ze dveří a řekne "Už běž, ať nemusíš pospíchat a užiješ si to!". A po mém návratu vím, že byt nebudu uklízet ještě dva následující dny. 

Ten, který uvaří, když je potřeba, vymyslí výlet a do půlnoci lepí dětem rozpadlou dřevěnou garáž.  

Ten, který mi vždycky za všechno, co dělám pro rodinu, pro něj i pro děti, byť je to drobnost, poděkuje.  

Ten, který přijde z práce a já můžu (když teda chci) klidně "vypnout" a přenechat všechnu péči o děti jemu.  

Ten, který i když se ztratíme na běžeckých tratích v zimě večer ve vánici mi stále dokola opakuje, že všechno je v pořádku, že to zvládneme, že se nemám ničeho bát (i když jak mi později řekne, "byl dost vynervovanej").

Ten, který mi skoro každý týden nosí kytku. 

Ten, který je tím nejlepším tátou, jakého si naši kluci můžou přát. 

Ten, který...bude vždycky mým hrdinou (a on to ví:-) 

Tak vidíte. Chtěla jsem psát pragmaticky o sušičkách, parních hrncích a meditační aplikaci do mobilu "Headspace" a výsledkem je tohle. Naprosto neplánovaný, nepraktický, a dokonce trochu patetický příspěvek. I slza ukápla:-)

Milujte se! A pokud už jste zadány/i, tak běžte teď hned políbit svého partnera:-)
Krásné léto a (dodatečně) nádherný Den otců vám všem tátům, co to čtete!

podpis Veronika

1 komentář:

  1. Anonymní29.6.16

    Tak toho si važ ! Málokterá takového má :-)

    OdpovědětVymazat

Díky za váš komentář