8 TIPŮ JAK U MALÝCH DĚTÍ PODPOŘIT ZÁJEM O KNIHY A ČTENÍ

24/8/2017     Knížky jsou u nás doma naprosto nenahraditelnou součástí života našich dětí. V dnešním světě všech možných elektronických lákadel je možná naléhavější než kdykoli před tím podporovat u dětí každodenní prohlížení knížek a čtení.

Jako absolventka mediálních studií (vědoma si byť jen teoretických negativních účinků nových médií na děti) jsem byla rozhodnutá už dávno před narozením našeho prvního syna, že moje děti trávit čas pouze pasivním "čtením" televizních a jiných pořadů (ať se tváří jakkoli edukativně) prostě nebudou. Tablet ani chytrý telefon či počítač zatím nemělo v ruce na hraní ani jedno z nich...

Jsem přesvědčená, že knížky i v tak tvrdé konkurenci (obzvlášť u malých dětí) dnes s přehledem obstojí. Ale je jasné, že děti se rozhodně se zájmem o literaturu nerodí. Je to něco, co je třeba u nich rozvíjet a hýčkat. A proto bych se s vámi ráda podělila o několik naších osvědčených tipů, jak tomu jejich zájmu tak trochu pomoct a nastartovat u dětí lásku ke čtení:



JAKO RODIČE SAMI ČTEME - je to tak. Děti napodobují vše, co děláme my dospělí, a rodiče obzvlášť. Často si proto s manželem vezmeme knížku nebo časopis, když si kluci sami "čtou" a užíváme si tento čas společně. Vím, je to těžké sednout si na chvíli ke knížce (já se taky cítím často provinile, když před spaním místo knihy sjíždím fotky na Instagramu), ale je to fajn. Když znovuobjevíme knihu sami, nebude těžké nadchnout pro čtení i naše děti.

MÁME DOMA OPRAVDU SPOUSTU KNIH - a děti k nim mají volný přístup. Prohlížejí si tak často i různé knihy pro dospělé, pokud je zaujmou, nebo z nich třeba staví věž:-) V batolecím věku je samozřejmě jen tak pro zábavu vyhazovaly z knihovny, ale i to jsem brala jako součást relativně smysluplné "zábavy". Nejdříve jsem to uklízela s nimi a když trochu povyrostly (cca po 2. roce), musí je už po sobě uklidit zpět do knihovny samy.

"POHÁDKA O IPSÍKOVI" JE NÁDHERNÁ. KDYŽ TEĎ JDEME DO LESA, ALESPOŇ UŽ VÍME, JAKÝ TYP LÝKOŽROUTA (LATINSKY: IPS TYPOGRAPHUS) ŘÁDIL POD KŮROU STROMŮ - JESTLI SMRKOVÝ NEBO JEDLOVÝ (MAJÍ TOTIŽ TYPICKÝ "RUKOPIS"). NO NENÍ TO FASCINUJÍCÍ? 

ČTEME SI KAŽDÝ DEN - je jedno v jakou denní dobu. Když je čas a chuť, nic nás nezastaví. Přiznám se, že když si chci na chvíli vydechnout a sednout si (což je docela často, přiznávám), vypít si kafe nebo čaj, dám si s dětmi nohy nahoru a čteme si a povídáme. Já si u toho krásně odpočinu (a v klidu dopiju to kafe:-) a děti se krásně zklidní.

PŘEKRÁSNÁ ZVÍŘÁTKOVÁ LEPORELA ILUSTRÁTORA RUDOLFA LUKEŠE JSOU NAŠE OBLÍBENÁ. VTIPNÉ VERŠE MICHALA ČERNÍKA, KTERÁ JE DOPLŇUJÍ, JSOU ZASE PODLE MÉHO NÁZORU VELMI ZDAŘILOU POEZIÍ PRO NEJMENŠÍ. 

NAVŠTĚVUJEME MÍSTNÍ KNIHOVNU - taková dětská knihovna kousek od vašeho domu je naprosto skvělá věc. Máme k dispozici spoustu knih a prakticky zadarmo. Chodíme do ní minimálně jednou týdně a kluci se vždycky hrozně moc těší. Strávíme tam tak půl hodiny čtením a vybíráním (s ohledem na 18ti měsíčního Davídka) a pak si vezmeme pár úlovků s sebou domů. Kluci milují vybrat si svoji knížku a já alespoň vidím, která témata je v tu danou chvíli nejvíce zajímají. Je to skvělý způsob jak zjistit, jaké knížky dětem pořizovat do jejich vlastní domácí knihovničky.

VYTVOŘILI JSME DĚTEM V BYTĚ SPECIÁLNÍ MÍSTO PROPOJENÉ SE ČTENÍM - vybrali jsme příjemné místo s dobrým světlem v rohu dětského pokoje. Na zem dali ovčí kožešinu a pořídili superpohodlná dětská molitanová křesílka (a nechali je potáhnout stejnou látkou jako naše dospělácké křeslo na čtení v obýváku;-). Není nutné do takového koutku dávat velké množství knih. Úplně stačí vybrat jen několik, které aktuálně čtete, nebo na které je chcete nalákat. Umístit je tak, aby na ně vaše děti jednoduše a pohodlně dosáhly a ideálně aby viděly jejich obálky nikoli jen hřbety. Děti se totiž neorientují při výběru knížek jako my dospělí. Tenké hřbety knih je nemusí zaujmout a dostatečně nalákat. Já jsem klukům dala pár takových knih ve čtecím koutku do dřevěné bedýnky na zem a některé opřela prostě okolo. Bedýnky slouží zároveň i jako malý odkládací stoleček na pití či svačinku.

NÁPADITÁ "MYŠÍ ENCYKLOPEDIE" S NÁZVEM "HRAVOUKA" JE SKUTEČNÝM SKVOSTEM. DĚTI NALÁKÁ NA POZOROVÁNÍ SKUTEČNÉ PŘÍRODY KOLEM SEBE VELMI SNADNO. CHYTALI JSTE NAPŘÍKLAD BROUKY NA KOUSEK SYROVÉHO MASA, ABYSTE JE MOHLI POZOROVAT? MY DÍKY TÉHLE KNÍŽCE UŽ JO:-) 

DALŠÍ MÍSTA V BYTĚ LÁKAJÍCÍ VZÍT SI KNIHU A ČÍST - vedle čtecího koutku máme v bytě ještě další čtyři místa, kde si kluci můžou vybrat knížku. Mají tuto možnost proto často "na očích", a mohou tak aktivně sami rozhodovat, zda si budou číst či nikoli. Což je podle mě hodně důležité! Místo s několika knížkami je v ložnici (opět v dřevěné bedýnce na zemi), v obýváku (na odkládacím stolečku vedle gauče) a v dětském pokoji (vedle zmiňovaného čtecího koutku mají ještě svoji samostatnou dětskou knihovničku oboustranně přístupnou jak z prostoru pokojíčku, tak i přímo ze své postýlky). Nejmladší Davídek (18 měsíců) má svoje oblíbené knížky a leporela vyskládány na zemi obálkou dopředu přímo v přebalovacím koutku v obýváku.

ČTEME STÁLE DOKOLA OBLÍBENÉ KNÍŽKY - čtení stále té samé knihy může být pro nás rodiče absolutně šílené. Děti to tak ale prostě mají. Navíc se díky tomu později učí snáze samy číst.

A NĚKDY SE KLIDNÉ ČTENÍ KNIH V POSTELI RODIČŮ ZVRHNE V POLŠTÁŘOVOU BITVU...

... A NEBO V "MĚŘENÍ DÉLKY NOŽIČEK"... 

PÁTRÁM PO NOVÝCH KNIHÁCH - tenhle bod je hodně velká výzva. Knihkupectví a knihovny jsou plné dětských knížek a není vůbec jednoduché si vybrat. Třeba já knihy pro děti hodně důkladně vybírám, ale chce to spoustu času. A toho není nikdy dost, že?! Inspiruju se hodně na Instagramu a mluvím s knihovnicí i s prodavači v knihkupectví. Zamyslím se vždy na tím, typově jaká kniha by se jim mohla líbit (s ohledem na různý zájem o témata). Například Lukášek (3 roky) má teď velký zájem o knihy o čemkoli motorizovaném, Martínka (5 let) fascinuje zkoumání přírody (hlavně hmyz a květiny) a Davídek (1 rok) miluje "ukazovací" knížky a 3D leporela se zvířátky.

Další důležitým vodítkem při výběru může být i skutečnost, jaká knížka by mohla pomoci projít určitým vývojovým obdobím či částí roku. Například o prázdninách jsme hodně pobývali v lese, případně po kolena v nějakém potoce, takže jsem hodně půjčovala a kupovala knihy s tematikou života v lese a zkoumání světa pod vodou. Dále starší kluci mají teď třeba období.....no nazvěme si to pracovně "fekální" (což je typická věc pro cca 4leté děti), kdy hovoří o hovínkách jako o něčem naprosto fascinujícím a vtipném. A i na toto téma jsem objevila knížky na úrovni ale zároveň velmi vtipné a poučné, které tento jejich zájem saturují:-) Pokud tedy taky doma aktuálně jedete v .... , tak si určitě pořiďte knížky "Kdo to je, kdo to je, kdo ten záchod blokuje" anebo "O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu".

SETKÁNÍ S LEPORELEM JE PRO DĚTI VLASTNĚ PRVNÍ SETKÁNÍ S VÝTVARNÝM UMĚNÍM  NEBO S POEZIÍ. NABÍZENÉ KNÍŽKY BY PROTO MĚLY STÁT ROZHODNĚ ZA TO. 

Ano, knížky nemusí plnit pouze zábavnou či naučnou úlohu. Můžou taky dětem pomoct v různých etapách jejich vývoje. Třeba když se učí chodit na nočník (např. supervtipný a krásně ilustrovaný"Vombat Jirka"), když je začne zajímat složité téma smrti (krásně dojemný příběh o jepici s názvem "Jeden den") či se trápí otázkou odlišnosti a jinakosti (legrační kniha "Sloni v domě") nebo je fascinuje zkoumání přírody (nádherně ilustrovaná "Hravouka" nebo "Pohádka o Ipsíkovi"). Je toho zkrátka hodně. Jen je potřeba pátrat.

A protože nemáte určitě času nazbyt, od toho tady máte můj blog! Rozhodla jsem se, že tomuto tématu se budu více věnovat a přinášet vám tipy na dobré dětské knížky s různou tématikou, které vám třeba můžou pomoct i v řešení nejedné rodičovské výzvy (nočník, agresivita apod.). Domluveni? Tak fajn. Těším se tedy příště!

A máte taky nějaké tipy na to, jak podpořit v dětech zájem o knížky? Sem s nimi!

Krásný zbytek prázdnin!