"ZDRAVÝ" DĚTSKÝ POKOJ: UDĚLALI JSME 11 ZÁSADNÍCH ROZHODNUTÍ

TROCHU PŘÍRODY ZA MÁLO PENĚZ DO NAŠEHO INTERIÉRU (image: IKEA; www.fler.cz)

28/2/2016   Nebudu chodit kolem horké kaše a řeknu to rovnou: snažit se obklopit sebe a své děti kvalitními věcmi z přírodních materiálů dnes není zrovna levné, a dokonce ani jednoduché. Jistě to znáte sami: v hračkářstvích je většina hraček plastových (navíc ošklivých), v domácích potřebách vévodí též plast (pro děti většinou již zdravotně závadný), stavební firma a obchody s nábytkem se vás snaží přesvědčit o praktičnosti a finanční výhodnosti umělohmotných materiálů při zvelebování vašeho domova.

Není to zkrátka vůbec snadné. Když si ale o celé záležitosti zjistíte víc, přijde vám, že za trochu námahy při vymýšlení interiéru vašeho domova a nějakou tu korunu navíc to rozhodně stojí.


Jsem čím dál víc přesvědčená o tom, že naše děti jsou vedle výchovy a vzdělání formovány také fyzickým prostředím, ve kterém vyrůstají. Zjistila jsem dokonce, že do výuky budoucích interiérových designérů na celé řadě vysokých škol po celém světě dnes patří poznání, že prostředí, které nás obklopuje, se určitou měrou podílí například na hierarchii životních hodnot, našem respektu k přírodě a na našem respektu k ostatním lidem a k sobě samým (více odborných informací najdete třeba na webu Association for Body Conscious Design). Že by tedy vzhled pokoje a použité materiály ovlivňovaly naši mysl a zdraví? Zajímavé, nemyslíte?

Během mého malého průzkumu mě nejvíc zaujaly následující informace. Pro vzhled našeho domova jsem z nich velmi čerpala. Inspirujte se také:  

1) Děti poznávají svět okolo sebe všemi smysly. Věci kolem sebe ochutnávají, rozebírají, dotýkají se jich. Použité materiály jsou proto, přinejmenším v dětském pokoji, klíčové. Děti potřebují ke svému vývoji jako „zdroje informací o světě“ senzorické stimuly (hmatové, akustické, čichové apod.).

• JAK TO UDĚLÁME MY: DĚTEM DO DĚTSKÉHO POKOJE UMÍSTÍME VĚCI Z PŘÍJEMNÝCH AUTENTICKÝCH PŘÍRODNÍCH MATERIÁLŮ. 

2) Nejintenzivněji děti přicházejí do kontaktu nejen z hračkami, ale především s běžným zařízením pokojíčku (podlahy, nábytek, textilie, stolek, postýlky). Dominantním materiálem v jejich pokoji by proto mělo být masívní dřevo či tzv. laťovka, ovčí vlna, bavlna, korek, hlína apod.

• JAK TO UDĚLÁME MY: PODLAHY V CELÉM BYTĚ BUDEME MÍT Z DUBOVÝCH PRKEN KARTÁČOVANÝCH V OLEJI. NA DOTEK PROTO BUDEME CÍTIT DŘEVO. COŽ U NALAKOVANÝCH PARKET, LINA NEBO PLOVOUCÍ PODLAHY NEPOCÍTÍTE.  

3) Přírodní materiály jsou pro děti vhodné také kvůli své podobě bez další povrchové úpravy. Do jisté míry jsou totiž i antibakteriální, antistatické a neutralizují elektrosmog z elektrických spotřebičů.

• JAK TO UDĚLÁME MY: NA ZEM DÁME KOŽEŠINY Z OVEČEK, KTERÉ JSME CHOVALI U NÁS DOMA NA STATKU, KDYŽ JSEM BYLA MALÁ.

4) Výše zmiňované materiály také na rozdíl od kovu, skla a plastu neutralizují negativně nabité ionty. To je důležité pro navození příjemných pocitů, které se nám jinak dostavují například u moře, vodopádů, v lese a nebo když prší.

(image: wehearit.com)

• JAK TO UDĚLÁME MY: PVC, POLYPROPYLÉN A LAMINÁTY JSOU SICE MOŽNÁ PRAKTIČTĚJŠÍ, DOSTUPNĚJŠÍ A LEVNĚJŠÍ, PRO DĚTI JSOU ALE PŘÍRODNÍ MATERIÁLY MNOHEM ZDRAVĚJŠÍ. MAJÍ NAVÍC SVÉ VŮNĚ, TAKŽE JAKÉKOLI BYTOVÉ PARFÉMY JSOU ZBYTEČNÉ:-) I ZVUK PŘI JEJICH POUŽÍVÁNÍ JE JINÝ. KDYŽ SE PROJDETE PO DŘEVĚNÉ NEBO LAMINÁTOVÉ PODLAZE, USLYŠÍTE A UCÍTÍTE ROZDÍL. 

5) Použití imitací v interiéru může být pro děti matoucí (např. plast imitující vzorek dřeva na podlahách). Imitace klamou jejich smysly. Děti potřebují věřit tomu, co vidí, cítit, že jejich svět je skutečný (případně čeho se dotýkají, ochutnávají). Od toho se odvíjí i jejich důvěra k lidem.

• JAK TO UDĚLÁME MY: ŽÁDNÉ IMITACE A NAPODOBENINY. ŽÁDNÉ LAMINÁTY S KRESBOU DŘEVA. ŽÁDNÝ DĚTSKÝ NÁBYTEK Z PLASTU - NAPŘÍKLAD V PODOBĚ PIRÁTSKÉ LODI A PLASTOVÝM „STAROŽITNÝM KOVÁNÍM“:-)

6) Po rekonstrukci by všichni chtěli hladké stěny, pravé úhly a praktický a „omyvatelný“ interiér.  Dříve byly domovy více přirozeně „nedokonalé“, oblé, hrbolaté. To, jakými tvary jsme obklopeni, má vliv na naši psychiku. Oblé tvary jsou všude kolem nás v přírodě, což je pro nás přirozené.

• JAK TO UDĚLÁME MY: NÁŠ NOVÝ DOMOV BYL POSTAVEN PŘED STO LETY. PŘI JEHO REKONSTRUKCI PROTO CHCEME NECHAT VYNIKNOUT JEHO PŮVODNÍ KRÁSE A PODOBĚ. STĚNY ANI STROPY NEOBKLÁDÁME SÁDROKARTONEM, ABY BYLY DOKONALE HLADKÉ, STROP MODERNĚ SNÍŽENÝ A ROVNÝ. PŮVODNÍ DŘEVĚNÁ OKNA A DVOUKŘÍDLÉ DVEŘE NEVYMĚNÍME ZA DOKONALE TĚSNÍCÍ PLASTOVÉ. 

KONTROLA DĚTSKÉHO POKOJÍČKU PŘED POLOŽENÍM NOVÉ PODLAHY

7) V dětech je dobré rozvíjet mužskou i ženskou stránku.

• JAK TO UDĚLÁME MY: DĚTSKÝ POKOJÍČEK NAŠICH KLUKŮ NEBUDE ZAŘÍZEN KLASICKY DO MODRA. PRACOVAT BUDEME SPÍŠE S PASTELOVÝMI BARVAMI A KOMBINACÍ MODRÉ I RŮŽOVÉ:-)

(image: weheartit.com)

8) Důležité jsou nástěnky, kam si děti můžou pověsit fotografie kamarádů, oblíbené obrázky, vlastní výrobky. Když se prostor, který si děti můžou dotvořit samy, nevytvoří, může to mít negativní dopad na jejich psychiku a osobnostní rozvoj.

• JAK TO UDĚLÁME MY: DĚTSKÝ POKOJ SI DĚTI SAMY POSTUPNĚ DOTVOŘÍ. V PLÁNU MÁME: NÁSTĚNKY, STĚNY NATŘENÉ TABULOVOU BARVOU, NÁLEPKY NA ZEĎ A NÁBYTEK APOD. 

"TAK TADY MÁ BÝT KUCHYNĚ, KDE BUDEME MOCT MALOVAT PO ZDECH?" KLUCI OBHLÍŽEJÍ PROBÍHAJÍCÍ REKONSTRUKCI. 

9) Rozhodující pro správný rozvoj dětí je obklopit je v interiéru abstraktními věcmi. Ne příliš šťastné jsou proto vyloženě ilustrativní (např. Disneyovské) obrázky princezen nebo třeba auta Bleska. V tomto prostředí dítě nemůže dál rozvíjet svou fantazii a vlastní kreativní myšlení, jde o „uzavřený“ koncept. Abstraktními věcmi se dítě snáze inspiruje.

• JAK TO UDĚLÁME MY: DĚTEM SPÍŠE KOUPÍME STAVEBNICE NEŽ HOTOVÉ HRAČKY. 

POLÍNKA NA HRANÍ? PROČ NE...(image:weheartit.com)

10) Důležité je nechat dětem volný prostor. Aby neměly pouze možnost sednout si na židli nebo si lehnout na postel. Norský designér Peter Opsvik si například myslí, že žádná poloha není ta správná, protože děti se musí hlavně hýbat. Hodně času při tom tráví na zemi. Proto je zcela nevhodné zastavět pokoj nábytkem nebo umístit do pokojíčku studnou plovoucí podlahu, která není příjemná na dotek, má statický náboj a dítěti je přirozeně nepříjemná.

• JAK TO UDĚLÁME MY: DO POKOJÍČKU DÁME MALÝ STOLEČEK, U KTERÉHO SI DĚTI MŮŽOU SEDNOUT DO TURECKÉHO SEDU, DO KLIDOVÉ ZÓNY V ROHU UMÍSTÍME “VÁLECÍ A RELAXAČNÍ KOUTEK“ S MATRACEMI, NA ZEM NAMALUJEME SKÁKACÍHO PANÁKA A DÁME BAREVNÉ ŽÍNĚNKY NA DOVÁDĚNÍ ATD. 

11) V dětském pokoji je dobré tolerovat do jisté míry prach a „nepořádek“. Podporuje to dětskou obranyschopnost a náchylnost k rozvinutí alergií. Dřevo je maximálně antibakteriální, takže nevytváří vhodné prostředí pro množení mikroorganismů.

• JAK TO UDĚLÁME MY: PARADOXNĚ NA SKLE, PLASTU A KOVU, KTERÉ NÁM PŘIJDOU JAKO NEJVÍCE HYGIENICKÉ, MIKROORGANISMY PŘEŽÍVAJÍ NEJDÉLE. TAKŽE DOBRÁ ZPRÁVA NA ZÁVĚR: TROCHA BORDELU NEUŠKODÍ:-)

Hlavní zdroj informací, ze kterého jsem čerpala: Lifereset.sk

Krásné čekání na jaro!